kapitola I. Zrůdy v černém
Vyvolený Tomáš Sayer. Je vám toto jméno povědomé? Ano, správně. To je přeci ten čaroděj, co se vzdělává v Shendlhultské akademii. Ten, který, ale musí trpět Adversovi, nejhorší rodinu pod sluncem. Teď například šel Tomáš nakoupit, protože Adversovi jeli na celé září na dovolenou autem a aby Bohoušek mohl papat v autě, musel mu Tomáš koupit pět sušenek (balíčků po deseti kusech) a samozřejmě i deset balíčků bonbonů. Sám nikdy nic z toho neochutnal. Za to vzpomínal na skvělé kouzelnick laskomyny. Ach, ano. Zlatý časy... Teď 31.8.2003 bylo přímo počasí na koupání. V obchodě prodávala madam Ptáčníková. Byla na Tomáše moc hodná. Tomášovi už bylo čtrnáct. Nastupoval do čtvrtého ročníku koleje Albastr. V minulém roce zachránili Luciuse před Orkolabem, před tím zachránili školu před Lordem Farksem a to dvakrát! Tááák, Tomáši! Ráda tě vidím. Adversovi dnes odjíždí?- Ano.- Skvěle.- Myslel jsem, že jste přátelé.- Ne! Proboha, přátelit se s takovými lidmi, pane na nebi, ježiši kriste, pan na nebesích... Po několika dalších svatých mluvách Tomáš zaplatil, ale paní Ptáčníková ho zarazila. Poslechni, já moc dobře vím, že jsi čaroděj.- Jak to...- Vím to, jelikož jsem také čarodějka. Ano. Pracuji tady, protože chci mít rajský klid od všech kouzel. Mirlen mi řekl, a´t ne tebe dám pozor. A teď už běž. Tvá tetička už chce odjet. A zas se někdy zastav!- Nashle! Tomáš cinkl dveřmi a utíkal k Adversovic autu.No konečně! Ještě, že tu máme s sebou Irmu. Vytáhl sklenici s trávou a mechem. Byl v ní velký chrobák lesní alias teta Irma.Tak, rodino, nastupovat! A ty, kluku, ty si klidně můžeš letět za těma svýma úchylnýma kamarádičkama! Sociálka tu už byla! Ha! Pan Advers s celou vypečenou rodinkou odjel se svým Oplem...
Tomáš šel do domu. Ve spíži byly rohlíky a v lednici zbytek uheráku a šopský salát. Pustil televizi. Televizní noviny skončili. Dávali Jak utopit Dr. Mráčka. Chvíli se díval, když se najednou televize sama od sebe vypnula. Čím to bylo??? Všechna světla zhasla. Absolutní tma tmoucí. Někdo v předsíni vyrazil dveře. Když se ale Tomáš přiblížil k předsíni vyletělo na něj mohutné hnusné stvoření v temném plášti a s ohavnou hlavou bez očí, zato s ústním otvorem prázdným jako tunel. Nikdy nekončící tunel. To stvoření se náhle vrhlo po jeho krku a jako by z něj cosi vysávalo. Bylo to strašné. Tomáš začal ztrácet vědomí a upadal do bezesného spánku nespánku, když najednou uslyšel: Expecto Patronum! Stvoření odlétlo oknem a nechalo po sobě jen tmu. Byl to Igor Gregor. Bystrozor z prezídia. Za ním šel Pan Ringers, Natálie Powellová z ministersta pro ochanu nezletilých a dokonce i Lucius Norbert. Poté letěli každý na jednom koštěti k Ringersovým...
