kapitola VI. Výlet do dob minulých
17.3.2003
Tomáše a Elen s Pavlem mrzelo, že Luciuse zavřeli a nadávali jak Davidovi, tak jeho povíšenému otci. Teď byl ministrem pro studentská práva. Toho odpoledne si ale Tomáš vzpomene na ty magické hodiny, které ho přesunuly do roku 1990. Možná by je mohly odnést do roku 2003 v lednu do první hodiny nauky o tvorech. Pak by akorát zabezpečili sviště a bylo by. Tento nápad předvedl Elen, ale ta si byla nejistá. Večer potom šli oba do podzemí. Byly tam. Hodiny. Elen je zkoumala a řekla, že to je úžasné a mohou se tedy přenést do dob minulých. Hodiny se začaly přetáčet. Najednou se vzduch zavířil a oni opět stáli v té samé místnosti. Tentokrát tam bylo ale brnění a stůl nikde. Na hodinách k jejich zděšení bylo datum 13.4.1589 a ne datum 15.1.2003. Rok a datum výroby byl ale: 14.4.1589. A ty hodiny byly vyrobeny až dalšího dne. Uvízli v novověku...
13.4.1589
Co teď? - Nevím, ale mám takový pocit, že tu budeme muset přespat...- Ale kde? Vyšli i s hodinami z místnosti a naskytl se jim v hlavní hale neobyčejný zážitek. Přes celou halu vedly různé hadičky, hadice, skleněné trubky a v nich různorodé lektvary. Všechny ty hadičky a trubky byly svedeny do jedné maličké ampulky dole na zemi, kam po kapkách kapal nějaký lektvar. U něj stál nějaký alchymista. Co tady u císaře našeho děláte???- My? My nevíme.- Tak nevíte?! Tak vítejte! Ehm. Můžeš, Waldemare! Úplně nahoře stál další člověk a lil lektvary do obřího trychtýře, ze kterého vedla obrovská trubka a z ní vedly menší trubky, trubičky, hadičky, hadice. Celé to monstrum se prolínalo kolem známých Shendlhultských schodů a obrazy, duchové a jiní na to koukali a obdivovali. Můžu se jen na něco zeptat?- Ptej se chalane.- Co tady vlastně děláte?- No, dřív to zde bývala jakási čarodějnická škola, ale my jdeme s dobou a přestavili jsme to tady na alchymistické pracoviště nás a našeho nejmilejšího císaře Rudolfa II. - Aha. Tak děkujeme. Najednou se na nádvoří rozezněly fanfáry. Císař!- Rudolf II.?- Ano, kdo jiný??? Vítáme vás zde, v hradu alchymistickém Shendlhult, Vaše výsosti!- Děkuji, Pezzo. Máte to zde pěkné. Šel bych si po té cestě odpočinout.- Jistě, vaše jasnosti, pojďte sem. Zde vám bude jako v bavlnce- Už přijel Nicholas?- myslíte, pane Nicholase Flamela?- Ano, toho Flamela.- Tak ten prý pracuje na něčem vyjímečném. Říká tomu stroj času.- Ó, olalala, to bude grandiózní! Přijede?- Ano. Zítra po poledni i s vynálezem.
Tomáš a Elen měli šanci se dostat zpět až 14.4.1589 v poledne. Přespali ve věži Albastru...
Vítejte, sire Nicholasi!- Děkuji vám vřele, vaše výsosti. Já, Nicholas Flamel Vám předvedu opravdu vynález tisíciletí, ale nesmí o tom vědět občané Rakouska!- Nebojte se!
Jakmile dal Flamel vynález do sklepa mohli se konečně přenést. Když byli zpět, Tomáš si konečně uvědomil, jak je SA krásně tajuplná a že je rád, že je kouzelníkem...
