kapitola XI. Souboj
Ten den bylo všechno naprosto normální, až do té doby, než začal mít David Josh ty svoje KECY. Tomášku, kdepak máš maminku aha v nebíčku!- Nech toho, Joshi!- Tak pán by se rád popral, jo? Tak fajn. Dnes o půlnoci v síni slávy. Budu tam čekat!- Tak jo.
Ty ses snad pomát! nemůžeš s ním bojovat. - Nechci být srab. - Nebavte se mi tam, Ringers a Sayer! Zrovna měli lektvary. Burns jim zadal udělat projekt na téma léčivé lektvary. Čím mám začít? Ach jo! - Zkus začít nadpisem.- Skvělej nápad, Elen, fakt. řekl ironicky Pavel.
V půl jedenácté v noci se odplížili do síně slávy. Do půlnoci zbývala půl hodina, čtvrt hodina... Čas plynul velmi pomalu. David nikde. Půlnoc pryč. Najednou slyšeli kroky. No konečně! Dal si na čas.-Vida, vida! Sayer a Ringers. Hledal jste tu snad něco o Vás, Sayere? Byl to Burns. Být já ředitelem vaší koleje, nechal bych vás oba okamžitě odvézt domů! Teď půjdete za mnou. Mám pro vás školní trest. Tomáš a Pavel šli schlíple za profesorem do sklepení. Byli v jeho učebně. Teď mi tady za trest srovnáte lektvary a přísady podle abecedy. Máte na to hodinu! Bouchl dveřma a zamkl je tam. Co teď? - Měli bychom to rychle srovnat. Kluci měli za půl hodiny srovnané vše od "A" do "H", ale ještě nebyli ani v polovině...
Tak, jak se vám rovnaly přísady, co? zeptal se příšerným tónem Josh. Zavři zobák, Joshi!
KONEC 11.KAPITOLY SOUBOJ, NÁSLEDUJE 12. KAPITOLA PLÁNEK