Jdi na obsah Jdi na menu
 


kapitola II. Adversovi

1. 2. 2015

30.8.1984

Kluku, pojď ke stolu! Tuto větu slyšel desetiletý Tomáš Sayer každý den. Tak a teď si všichni řekneme, co jsme dneska dělali. Začne maminka. - Já jsem si koupila krásné společenské šaty. Přinesla ohavné velmi sytě růžové šaty. Skvěle ti jdou k nehtům, drahá! A cos dělal ty, Bohoušku? - Já sem hrál hry na počítači. - Jak roztomilé! - A teď já. Dnes jsme prodali pět pocítačových myší a deset praček. Není to úžasné? A ty? Kluku? - Já jsem celý den uklízel, přál a vařil. - A tati, víš, že má Tomáš hodně vlasů? Měl by jít do hola! Hahahahaha!!!!

Tomáš si pro sebe řekl, kéž by žádné vlasy neměli. Všichni tři. A všichni byli rázem holohlaví. Tomáš raději utekl do svého pokoje a smál se na celé kolo.

Najednou někdo zabušil na dveře. Kdo?